PŘIHLÁŠKY NA 22/23 JSOU SPUŠTĚNÉ

Vykročte novému školnímu roku naproti tou správnou nohou, v sálovkách a s florbalkou v ruce.

Otevřeli jsme totiž přihlášky na novou sezónu!

Můžete se těšit na florbalové tréninky pro děti od 1. do 5. třídy. Nedělní turnaje Flobo ACADEMY TOUR. Víkendovky na kolech i lodích, v létě i v zimě. A my se zase budeme těšit na vás :)


Kde trénujeme?

Pro přiblížení rozklikněte mapu

Cesta kolem světa. S Flobem za hranice a ještě dál!

Letošní příměstský kemp každoročně zakončující prázdniny mladých Flobáků vyrazil na tématickou cestu kolem světa a o zážitky opět nebyla nouze. Ať už díky proměnlivému počasí nejrůznějších podnebních pásem, mezinárodní kuchyni servírované k obědu (kuře na španělský způsob, čínská směs s rýží) nebo speciálnímu slovníčku mladých cestovatelů častujících se termíny "Prasklý kufre" a "Trapný suvenýre", zvládli jsme společnou jízdu bez problémů a k všestranné spokojenosti.

Nabitý program od pondělí do pátku jakoby vléval dětem do žil neustále novou čerstvou krev. Nejen, že udrželi pozornost a svým nadšením umocňovali celkový dojem akce, ve vzácných chvílích volna si aktivně vytvářeli vlastní náplň, což dokazuje, že je hromadné trávení času jednoduše baví.

Florbaloví nadšenci ze školních kroužků ukončili po letním půstu svůj herní deficit, ligovým hráčům připravil trenér Tomáš osvěžující teambuildingové aktivity, takže závodní týmy budou na novou sezónu dobře připraveny nejen fyzicky, ale také mentálně. Páteční velký turnaj smíšených družstev pod vedením jednotlivých koučů jasně ukázal, v čem tkví kouzlo našeho pojetí sportu. Bok po boku spolu může stát na první pohled zcela nesourodá dvojice a zažívat legraci, protože je spojuje vztah k děrovanému míčku a všemu ostatnímu, co k němu patří.

Pevně věříme, že podobně nadšení zájemci si nenechají ujít účast na dalším florbalovém roce, pro který již bylo spuštěné přihlašování! Krásné léto a díky moc.

Víkendovky IV., Voda2022: Pádlo nebo hokejka? Flobáci jsou obojživelní!

V druhé polovině června jsme se spolu s dvanácti statečnými plavčíky přiblížili vizi o několikadenních výpravách kopírujících svým obsahem charakter příšlušného ročního období. Po turistických toulkách Českým rájem i zasněženými vrcholky Krkonoš jsme tentokrát vyměnili pohorky za gumové obutí, abychom na třech raftech ve dvou dnech zdolali úsek Vyšší Brod-Český Krumlov.

Podařilo se nám vyvrátit hned několik mýtů. Například jsme vyzráli na nepříznivou předpověď, která sice neustále strašila průtrží mračen, ale kapky mohly pokaždé jen zlověstně bubnovat na přístřeší stavby, kam jsme se vždycky zvládli včas ukrýt. Kdykoliv jsme odrazili od břehu, obloha se rozestoupila a místo na slunci bylo k dispozici všem mladým dobrodruhům. Lodě Amigos, Černá perla a Říční Krakatice si poradily se všemi nástrahami řeky a užili jsme si spoustu legrace.

Když zrovna nebylo úplně jasno, hřál nás pocit, jak jsou děti životaschopné a soběstačné. Logisticky nesnadný úkol převážení všech věcí v barelu zvládli obdivuhodně. Kdo měl zrovna volné ruce, ulevil se samozřejmostí kamarádovi s více zavazadly tak, aby se náklad rozložil maximálně spravedlivě. Skvělé bylo, jak hned všichni pochopili, že voda je dobrý sluha, ale špatný pán. Proto jsme zařazovali mnoho koupacích přestávek, ale zároveň se mohli spolehnout na ukázněnost posádky při sjíždění jezů.

Sečteno podtrženo - řeku lze zařadit mezi prostředí, ve kterém se naši holky a kluci neztratí. Pevně věříme, že to pro ně byl stejně pěkný zážitek jako pro nás a nebudou chybět na dalším putování za hranici všednosti, ať už nás zanese kamkoliv!

Můj Flobo příběh #15: Tom Uhlík

Jeden z velkých srdcařů v oranžovém dresu, který vynechá trénink a turnaj jen v krizových situacích. Tím není nikdo jiný než Tom Uhlík. Florbalový univerzál, který nevypustí žádný souboj o míček, adaptuje se na hru s kýmkoliv a je mu vlastně i jedno, jestli střílí v útoku góly, zachraňuje tým v obraně nebo se občas obětuje spoluhráčům v brance. Zkrátka, je na něj spoleh ve všech situacích. Jako ulitá by Tomovi padla i role komentátora, protože málo kterou situaci na tréninku nebo v zápasech nezvládne veřejně zhodnotit. I když se zrovna nedaří, ke všemu přistupuje pozitivně, s humorem, ale i notnou dávkou důvtipu. Tom určitě není hráčem, který by situace řešil bez rozmyslu, a i když občas udělá chybu, vždy si z ní vezme to nejlepší, a to aplikuje příště. Díky tomu se rychle učí a posouvá dál. Přesně takoví hráči, jakým je Tom, dělají Flobo Flobem a my mu moc děkujeme za to, že je s námi už takovou řadu let.

Tome, pamatuješ si tvé florbalové začátky?

Před sedmi lety mě florbal táta začal učit a asi ve druhé třídě jsem přišel do Floba.

Co říkáš na tréninky na ZŠ Ústavní?

Tréninky mě baví, máme dobrý kolektiv. Akorát je škoda, že nás není víc. Máme dva dobré trenéry.

Jaké to pro tebe je mít možnost zahrát si ligu mladších žáků?

Na lize mě baví, že hraji proti soupeřům, které neznám a jsou na jiném levelu. Čím těžší soupeř, tím více mužů získat nových zkušeností.

Čím jinak trávíš volný čas?

Kromě florbalu chodím po škole s kamarády ven. Před školou v areálu hrajeme schovku nebo se jen bavíme.

Máš nějaký florbalový cíl?

Chtěl bych se zlepšovat, ale hlavně bych byl rád, kdyby byly tréninky i zápasy zábavné nejen pro mě, ale i pro kolektiv.

 

Jaká byla sezóna? Mladší žáci

Nově vzniklý tým našich nejstarších reprezentantů doplnili hráči hned tří škol. Mnozí sbírali své první zkušenosti a spousta bodů tak byla těžce vydřených. O to víc nás však těší :) Jak uplynulou sezónu vidí naši trenéři? 

Ondra: Začátek sezóny v mladších žácích byl pro naše hráče tvrdou zkouškou. Náš kádr byl poměrně proměnlivý, rovněž jsme na turnaje jezdili často v daleko menším počtu hráčů než naší soupeři. Postupem sezóny jsme se však začali zvedat. Největších důkazem toho byly výsledky našich zápasů, které byly čím dál tím více vyrovnané, a začali jsme také urvávat cenná vítězství. Náš tým v průběhu sezóny ukázal pevné nervy, odhodlání a bojovnost, což jsou zajisté dobré základy pro budoucnost týmu.

Tom: Mladší žáci nám ukázali, jak je možné během jedné sezóny postupně florbalově vyrůst. Pro většinu členů sestavy se jednalo o vůbec první ligové turnaje v životě. To se samozřejmě projevilo z počátku sezony, která nám výsledkově nevyšla. Museli jsme se naučit spoustu nových herních návyků. Zlom nastal těsně před Vánoci a od té doby jsme byli svědky téměř raketového růstu herních činností všech zúčastněných. Zlatou tečkou byl sice poslední turnaj, na kterém jsem dokonce neprohráli, nicméně tuto událost bereme hlavně jako symbolickou odměnu za celosezónní snažení. Týmu děkujeme, protože to od začátku neměl jednoduché.

I rodičům mladších žáků děkujeme za celosezónní spolupráci a podporu, bez které bychom to měli podstatně složitější. Náš kádr definitivně po sezóně opouští David, Mara a Jirka, kteří budou kategoricky spadat do starších žáků. Ve Flobu strávil spoustu let, proto i jim patří na závěr speciální poděkování nejen za tuto sezónu :)

Tom a Ondra

Academy Challenge poznala své vítěze

Ve druhém pololetí spojila všechny naše školní Akademiky velká florbalová soutěž. Na trénincích jsme si vyzkoušeli čtyři disciplíny, které nám zpestřily tréninky a zároveň prověřily naše získané dovednosti. Výsledky jsme si mohli následně porovnat mezi sebou. Zjistili jsme tak, že každá škola vyniká v něčem jiném, obecně se však všem vedlo na výbornou. Celkové výsledky se sčítaly jako průměr výsledků mladší a starší kategorie příslušné školy. Souboje byly tak těsné, že první místa od sebe dělí pouhé desetiny bodů.

Třetí příčku na poslední chvíli vybojovala ZŠ Brána jazyků, která porazila ZŠ Jílovskou. Souboj o celkové prvenství byl tak vyrovnaný, že rozhodlo až vzájemné porovnání výsledků jednotlivých disciplín, které vyznělo lépe pro ZŠ Ústavní. Ústavce gratulujeme k titulu, o který se pomyslně dělí i se ZŠ Elijáš, které chyběl opravdu malý kousek.

Nám nezbývá, než všem účastníkům poděkovat za skvělé výkony a trenérům za připravený program. Vítězi jsme konec konců všichni, kteří se umíme nějak popasovat s florbalkou a děrovaným míčkem :) Věříme, že jsme alespoň na chvíli naše účastníky spojili i jinak, než našimi pestrými volnočasovými akcemi a že jsme všechny dokázali namotivovat i tímto méně tradičním způsobem.

Jaká byla sezóna? Elévové

Oranžovo-fialová družina má za sebou svou premiérovou sezónu. Ligové spojení škol ZŠ Ústavní a ZŠ v Rybníčkách se zapíše do historie Floba jako jeden z památných okamžiků. Jak se dařilo kluky a holky na turnajích spojit? Jak se jim celkově sezóna vydařila?

Hodnocení trenérů: 

Tom: Byla to skvělá jízda. Prožili jsme spolu napínavé turnaje, které nás nesmírně posouvaly vpřed. Každý z hráčů je sice jedna velká individualita, ale to nám pomohlo v tom, že se na hřišti vzájemně doplňovali. Pro většinu našich svěřenců se jednalo o první ligovou sezónu, ale s tímto faktem se poprali skvěle. V týmu panovala přátelská atmosféra, všichni se vzájemně povzbuzovali a to nás hnalo vpřed. Výsledkem tedy byly nejen posuny do vyšších košů, ale hlavně to, že nás to spolu bavilo a těšili jsme se na další florbalová dobrodružství. Díky všem :)

Ondra: Letošní sezóna byla celkem komplikovaná. Došlo k proměně týmu, navíc vlivem nemocí a karantén se naši hráči na turnaji málokdy sešli ve stejném složení. Přesto naše výsledky, rovněž díky pomoci hráčů ze ZŠ v Rybníčkách, nebyli vůbec špatné. Pravidelně jsme na turnajích získávali vždy několik vítězství. Náš tým ukázal rovněž velikou bojovnost, protože většinou jsme hráli vyrovnané zápasy a o výsledcích se rozhodovalo až do posledních minut. Tato sezóna nám zajisté ukázala mnohé slabiny našeho týmu. Zároveň však potvrdila náš talent a to, že pokud se budeme dále zlepšovat, máme potenciál hrát v příští sezoně i o výší příčky.

 A jak sezonu vidí samotní hráči?

Rudi: Celý tým byl skvělý, moc mi pomáhal, i jsem si hezky zachytal. Byla to moje první sezóna a moc mě bavila, takže si rád zahraju i příští rok. Bylo to super. Nejvíce se nám povedly poslední dva zápasy, kdy jsme už věděli, že sezóna končí, a tak jsme ještě přidali. Nepovedly se nám naopak první zápasy, kdy jsme ještě nevěděli, jak to chodí. Hodně jsme se ale postupně zlepšili, třeba v nahrávkách nebo i obraně.

Hyňa: Dost jsme se toho naučili, víc jsme si nahrávali a sehráli jsme se. Lépe jsme spolu komunikovali na hřišti. Naopak si někdy ale nahrávat zapomeneme. Těším se na příští sezónu, až zase potkám všechny kámoše a zase si zahrajeme.

Jáchym: Sice jsme nikdy celý turnaj nevyhráli, ale ani jsme nebyli poslední a nespadli jsme do nižšího koše, takže je super, že jsme se vždy udrželi.

Děkujeme i rodičům, kteří nám byli vždy oporou a i díky nim nám vše klapalo, jak nejhladčeji mohlo. Těšíme se na setkání v příští sezóně!

Tom a Ondra

Jedno 23. Academy Tour na výbornou.

Kompletní program víkendových turnajů byl završen v sobotu 7.5. na kultovní půdě TJ Pankrác. Kromě toho, že teplota uvnitř vystoupala k letním hodnotám, předvedená vystoupení mladých florbalostů a florbalistek byla zdrojem mnoha hřejivých pocitů, takže všichni přítomní uvítali možnost otevření oken. O tom, že se stáváme nedílnou součástí sportoviště nedaleko Pražského povstání svědčí fakt, že nám o tajích regulace přívodu čerstvého vzduchu řekla paní správcová až po pěti letech vzájemné spolupráce. Ve Flobu víme, že každý, kdo se k našemu počínání přidá, je vzácný host, konečně si to přiznalo i nepoučené okolí:).

Když už jsme u té bilance návštěv, znovu nás potěšilo, s kolika milými novými tvářemi jsme se mohli seznámit. Vedle pilířů obou hřišť dorazila tentokrát početná družina také z Barrandova. Spojený tým Elijáše se bok po boku statečně pral s věkovým a výškovým deficitem. Ještě jednou díky žlutému celku za to, že přispěl k vytvoření optimálního harmonogramu s vyváženým počtem zápasů. Svou premiéru si pod názvem FloboSoon odehráli také zástupci ZŠ Veronského náměstí a ZŠ K Milíčovu, což jsou dvě nové školy, kde bude Flobo v nadcházejícím školním roce působit. Světlo světa spatřila limitovaná edice Igráčka- Flobáček. Postavička je další možností jak si hrát, i když se zrovna žádný trénink nekoná.

Sečteno podtrženo, od vysvědčení nás sice stále dělí zhruba dva měsíce, kdybychom ale rozdávali florbalové hodnocení, nikdo by nezůstal bez vyznamenání. Nejen proto, že si mnohem víc vážíme zapálení, píle a týmového ducha, ale také kvůli tomu, že můžeme průbežně sledovat neustálé pokroky ve všech oblastech. Závěrem bychom všem rádi popřáli, aby si na postoj Academy Tour dokázali vzpomenout i mimo tělocvičnu. Často totiž navzdory prvnímu pohledu opravdu nevyhrává jen jeden a na světě je víc dostupné radosti, než by se mohlo zdát.

Elévové na závěrečném turnaji neprohráli

Poslednímu turnaji elévů nechybělo z naší strany vůbec nic. Početná skupina diváků se dočkala velkého obratu, těsných výsledků, velkých radostí, malých zklamání, ale hlavně parádních zápasů, které měly náboj.

Hned třikrát jsme se utkali s Boleslaví, jednou s Kutnou Horou. V brance se prostřídali hned čtyři gólmani a všichni byli oporou týmu. V prvním zápase jsme si poradili s modrým Boleslavským týmem. Před dvěma týdny se povedlo zvítězit mlžům v zápase, ve kterém nemohli střídat, tentokrát elévové v utkání proti Kutné Hoře otočili stav z 0:4 na 6:4 a velký obrat byl dokonán. Ve Flobo týmech tak nic není nemožné. V závěrečných dvou náročných zápasech jsme neudrželi těsné vedení a brali tak dvě remízy.

Celkově jsme mohli být spokojeni nejen s počtem bodů, ale hlavně s předvedenou hrou. Elévové se od září výrazně posunuli a troufnu si říct, že se jedná o podstatně jiný tým, než který jste mohli vídat na hřištích v říjnu a listopadu :)

Díky všem za celou sezónu, byla to jízda ;)

Tom

Poslední turnaj pro nás zhodnotil Jáchym:

Turnaj se nám celkem povedl, nejvíce druhá polovina zápasu proti Kutné Hoře, protože jsme soupeře nakonec uběhali, nasázeli 6 gólů a vyhráli. V posledním zápase se nám nepovedlo dostupovat hráče v obraně, a z toho padala většina gólů. Také jsme nezvládali ubránit standartní situace, pohlídat si hráče.

Bez střídání, i tak vítězní. Úspěch mlžů u Vltavy.

Mladší žáci zakončili sezónu ve velkém stylu. Turnajová sestava se nerodila vůbec lehce. Až do poslední chvíle jsme vzhledem ke všem nemocem a pobytům na horách nevěděli, jestli vůbec složíme tým. Naštěstí jádro zůstalo pevné a vyjeli jsme alespoň v minimálním počtu. A dobře jsme udělali.

První zápas byl zároveň tím nejlepším v sezóně. Kluci dbali všech rad a pokynů a po neskutečně bojovném výkonu v zápase hraném ve vysokém tempu porazili bez střídání početné Vinohrady. Oprávněně sklidili potlesk vše přítomných.

Zápas se Spartou už byl o něčem jiném. Únava se samozřejmě prohlubovala, zároveň jsme však kupili i velké chyby zejména v poziční hře. Druhý zápas jsme tak vůbec nezvládli.

Poslední utkání jsme s Davlí pojali v přátelském duchu. Protože už toho na naše bojovníky bylo moc, získali jsme kvalitní posily soupeře. Tímto Davli děkujeme za velký čin fair play. Protočili jsme tak dvě trojice, které urvaly v posledním zápase sezóny vítězství, avšak to samotné se skrývá zejména v tom, jak spolu jako florbalová komunita dokážeme kooperovat a jak nás pojí jediná myšlenka, zahrát si :)

Děkuji všem nejen za nedělní turnaj, ale i celou sezónu,

Tom

Turnaj a sezónu pro nás z pohledu hráče zhodnotil Jirka:

“Musím vyzdvihnout, že jsme dnes vyhráli dva zápasy. Škoda, že jsme jich obecně během sezóny nevyhráli víc. Sezónu hodnotím jako dobrou. Chyběl nám hlavně důraz a nedokázali jsme lépe obsazovat hráče. Naopak nám časem pomohlo, že jsme byli víc sehraní a věděli jsme, kam si třeba nabíhat.”

Mnohem víc než 22 hlav na Academy Tour XXII.!

Málokterý sport měl v sobotu 9. dubna tak nabitý program jako florbal. Kromě toho, že odpoledne vrcholily nejvyšší tuzemské soutěže mužů a žen v rámci Superfinále, se na Pankrác ke třetímu nadstavbovému turnaji v tomto akademickém roce sjeli holky a kluci ze všech spřátelených škol. Díky vysokému zájmu měla každá základka alespoň jedno družstvo, což přispělo k celkové atmosféře a výslednému zážitku nás všech.

Tím, že se do sportovního areálu na Praze 4 opakovaně vrací stále více známých tváří, probíhalo i tentokrát dopoledne ve svižném tempu kolektivní hry. Rodiče už vědí, odkud mohou nejlépe pozorovat svá želízka v ohni a na tribuně tvoří přátelské hloučky podporující jednotlivé týmy. Děti se učí orientovat v herním rozpisu a zápasy na sebe díky tomu plynule navazují. Krásně fungovalo propojení věkových skupin, kdy starší ve chvílích volna podporují své mladší spolužáky. Ti naopak od větších přebírají herní návyky a odhodlání k čestnému zápolení. Museli jsme tentokrát sice usměrňovat rozvířené emoce, ale to je pořád mnohem lepší než se snažit probudit zápal u netečných mládežníků....

Vážíme si nedočkavosti a chuti zapojit se do nabízeného programu. Ať už samotnou přítomností, nebo hledáním chybějících obrázků v útrobách sportoviště. Jsme hrozně rádi, když na nás děti naléhají, abychom střídali a pustili je znovu do hry. A loučíme se na závěr s rozesmátými rodinami odcházejícími pokračovat ve slibně započatém víkendu, abychom se s nimi mohli zase při společném trávení času shledat. Hlavně o tom by měla komunita být!

Díky všem, bez Vás by to nešlo!

Stříbrní elévové rozhodli 15 sekund před koncem

Elévové se po covidovém období sešli v hojném počtu a odehráli další z povedených turnajů. Po ospalém začátku, kdy brali jeden bod za remízu s Olympem a následně se museli sklonit před lepší Dvojkou Praha, se postupně vzepjali k mnohem lepším výkonům. Turnaj byl nesmírně vyrovnaný a mezi druhým a čtvrtým místem panoval rozdíl tří bodů. Naši elévové jsou však vždy naladěni na nejvyšší mety a nejen že jim tentokrát po výhře nad druhým týmem Olympu neunikla top trojka, ale zároveň po velmi dramatickém zápase s Bohemkou, který rozhodli obratem 15 sekund před koncem, brali stříbro. Krásně se tak naladili na poslední sezónní turnaj.

Velmi vydařenou premiéru v týmu elévů si odbyl Ondra Adámek, který pro nás turnaj zhodnotil z pohledu hráče:

“Turnaj mě bavil, jsem šťastný, že jsme nakonec Bohemians porazili a vybojovali druhé místo. Bylo to sice jen tak tak, ale naštěstí tam třeba Jáchym stihl dát pár gólů a vyhráli jsme to. Měli bychom ale zapracovat na přihrávkách a obraně. I přes to, že jsme třeba jednou prohráli, hlavní je, že si zahrajeme.”

Děti chválím za pěkné výkony a děkujeme všem rodičům za pomoc s pořadatelstvím :)

Tom

Spojeni florbalem - Flobo Academy Challenge

Když se řekne Flobo, vybaví se nám spousta zážitků, vzpomínek a asociací spojených nejen s florbalem, ale i nesčetně dalšími aktivitami. Cílem klubu je, aby především spojoval kluky a holky se zájmem o florbal a nabídl jim smysluplné využití volného času, ať už nosí modrý dres, žlutý nebo třeba zelený. A to je i smyslem soutěže, která nyní probíhá na všech školách pod hlavičkou Floba. Po celý rok sdílíme společnou filozofii, tréninkovou metodiku a nyní jsme se rozhodli si i společně zasoutěžit. Úkolem není vyhrát, ale zúčastnit se, a tak trochu se vzájemně motivovat Všichni si vyzkoušíme čtyři florbalové disciplíny a porovnáme své výsledky. Zdravé soutěživosti není přeci nikdy dost. Průběh soutěže můžete sledovat na našich sociálních sítích.

Střelecké představení na Campanu

Mladší žáci v sobotu odehráli jeden z nejpovedenějších turnajů sezóny. Je super sledovat, jak se jejich herní projev od září mění prakticky k nepoznání. Na body bojovný výkon nestačil, oba své soupeře však značně potrápili a diváci na tribuně neměli nouzi o spoustu gólů a pěkných akcí. Klobouk dolů před kluky, kteří v jednom zápase stříleli góly a ve druhém chytili v brance nevídané. Všichni hráči podali nadstandartní výkon. Gratulujeme soupeřům, kteří vstřelili gólů více a děkujeme rodičům za pomoc při pořádání. Těšíme se na poslední turnaj, kterým sezónu zakončíme.

Tom

Jak viděl sobotní výkon týmu Tom Uhlík?

Líbilo se mi, že jsme hráli v nové velké hale. Dařilo se nám bojovat jako kolektiv, občas jsme měli nějaká nedorozumění třeba s brankářem, na příklad jsme mu zakrývali výhled. Odehráli jsme turnaj dobře, nastříleli nějaké góly, naši soupeři hráli férově, byli o něco lepší. Povedlo se nám soupeře obehrávat, často netrefujeme bránu, i když střílíme často. Škoda, že jsme turnaj odehráli v mnohem menším počtu a měli jen jednoho hráče na střídání.

Můj Flobo příběh #14: Břéťa Mikulec – motorová myš poháněná radostí

Přehlídka odchovanců školního florbalu by nikdy nebyla kompletní, kdybychom nevěnovali pozornost dnes už paradoxně jednomu ze služebně nejstarších sportovců na ZŠ V Rybníčkách – Břéťovi Mikulcovi. Fialová barva začala prostupovat školou ve Strašnicích spolu s nadšením z otevřeného kroužku a na hřbetu nově objeveného koníčku stále cválá hlavní hrdina tohoto příběhu. Břéťa je zdravě soutěživý, takže ho není třeba k ničemu přemlouvat. Navíc má nekonečnou zásobu energie, vlastně se skoro nikdy nezastaví. Spoustu věcí umí a dokáže a když jdeme v rámci prázdninového kempu do bazénu, i tam si najde bezpečné místo ve vířivce a je naprosto spokojený. Na hřišti ho můžeme vidět snad na všech postech, od letošní sezóny také v řadách ligového družstva elévů. Před časem se brankářka Gabča stěhovala do jiné městské části a Břéťa rozšířil svůj repertoár o roli gólmana – vždy připravený s vlastními věcmi znepříjemnit život soupeři. Nejvíc ze všeho je to správný kluk, který to má v hlavě srovnané. Jeho klukoviny mu každý trenér rád odpustí, protože když neškodnými žertíky spustí hurónský smích, dojde nám, že přesně proto jsme na tréninku my pro děti a ne děti pro nás. Břéťa se nemusí předvádět, ani nikomu nadbíhat. Stačí ostatní vlastním příkladem inspirovat. Podobný tmel bychom měli rádi ve všech skupinách. Díky Břéťo, ani nevíš, jak jsme za Tebe rádi!

Břéťo, jaké byly tvé florbalové začátky?

Florbal mě zpočátku zaujal, když jsem viděl hrát kamaráda a říkal jsem si, že bych také chtěl zkusit hrát s florbalkou. Kamarád hrál v týmu ve škole, a tak jsem se také přihlásil. Florbal už hraju dva a půl roku a baví mě strašně moc.

Jaké jsou tréninky na ZŠ V Rybníčkách?

Ve škole jsou tréninky boží. Myslím, že se stále zlepšuji. Na trénincích je nejzábavnější, když kternér/ka ukazuje, co umí.

Pravidelně se účastníš se Academy Tour. Jaký je tvůj největší zážitek z turnaje?

Ano, účastním se turnajů Academy Tour. Hrajeme se školním týmem pravidelně. To, že si mohu zahrát s ostatními týmy, mě na tom hodně baví. Největšími zážitky z turnajů jsou napínavé chvíle při zápase.

Jak to máš s dalšími koníčky?

Kromě florbalu trénuji i fotbal, a letos jsem začal s badmintonem a hraním šachů. O víkendech se někdy účastním překážkových závodů.

Jaký je tvůj florbalový cíl?

Rád bych byl i v dospělosti v nějakém florbalovém klubu. Myslím, že to ve florbale chci dotáhnout, jak nejdál to půjde.

Díky, Břéťo :)

Všechno jde, když se chce. Academy Tour s pořadovým číslem 21

Pomyslné hranice severoamerické plnoletosti dosáhla během prvního únorového víkendu oblíbená akce pro školní florbalová družstva, jedna z vlajkových lodí oddílu Flobo Praha, turnaj Academy Tour.

První společné setkání v kalendářním roce 2022 vznikalo sice v nejistotě, jestli okolnosti umožní zapojení všech původních zájemců, ale nakonec se ukázalo, že kde je vůle, tam je i cesta. Díky tomu, že na Pankrác dorazili především lidé s cílem užít si část víkendu, zpříjemnili jsme si navzájem několik hodin a odnesli další nenahraditelné zážitky.

Podobné akce jsou svým způsobem vždycky oslavou. Protože to, že se zhruba 80 lidí ze všech koutů hlavního města sejde ve svém volném čase v zájmu spokojeného sportování dětí, rozhodně stojí za pozornost. Na palubovce se představil vždy alespoň jeden zástupce ze všech škol, jejichž pohybové vyžití se snažíme během týdne zastřešovat. V kamarádské atmosféře odehrály mnohdy smíšené týmy napínavá klání a rozhodně se bylo na co dívat. Osobně mi přejel mráz po zádech, když jsem se před vyhlášením ptal osazenstva, komu se událost líbila. Kromě kluků a holek se začali hlásit také někteří z rodičů na tribuně, takže jsem si uvědomil, jak vděční Vám s celým trenérským štábem jsme.

Díky, že jste s námi naskočili na vlnu nadšení hnaného vírou, že tyhle věci prostě mají smysl! Strašně se těšíme na všechna další příští!

Vydřená výhra ze Žižkova

Na tomto turnaji jsme se stále bojovali ve vyšším koši a to pro nás bylo náročným testem. Soupeři byli kvalitní a i naše bojovnost na ně mnohdy nestačila. I přes naše úsilí jsme tak po prvních třech zápasech byli stále bez bodu. Dotazování Monika, Maruška a Pavel se shodli, že první tři zápasy nebyli nic moc

Ondra: Co uděláte proto, abychom poslední zápas vyhráli?

  • Monika: budu lépe bránit

  • Maruška: budu se snažit běhat co nejrychleji

  • Pavel: budu se co nejvíce snažit

Ondra: Kdo nejvíce z vás dneska zlobí?

  • Monika: Marda

  • Maruška: Monika

  • Pavel: Obě

Ondra: Jak oslavíte gól, pokud ho dáte?

  • Monika: udělám Ronalda

  • Marda: půjdu se napít

  • Pavel: oběhnu 3x celou halu

Do posledního zápasu jsme tedy šli v bojovném rozpoložení a s odhodláním konečně vyhrát. Což se podařilo, být to bylo neskutečné drama až do samého závěru, kde se nám nakonec díky dvěma gólům podařilo získat rozhodující vedení.

Ondřej Neužil

Elévové okusili vyšší koš

Naši fialovo-oranžoví reprezentanti se postupně prokousávají soutěží a ve vyšším koši narazili nejen na nové soupeře, ale i dva rivaly, kterým v minulosti podlehli. Úvod turnaje byl jak na houpačce a poté, co naši bojovníci vrátili Olympu předchozí porážku, se museli smířit s debaklem, který utržili od podstatně vyspělejších domácích z Šestajovic. Následovaly dvě těsné prohry se Spartou a Kolínem. Obecně vzato se kluci nové výzvy vůbec nezalekli. Ostatně, posuďte sami dle rozhovoru s Hyňou a Rudym:

Kluci, jak vnímáte klání ve vyšších koších? Během sezóny jste poskočili výše už podruhé.

  • Rudy: Rozdíly tu jsou znát, musíme se víc snažit, vlastně se zlepšit ve všech činnostech na hřišti, a to dvojnásobně.

  • Hyňa: Jsou tady o dost lepší hráči. Všiml jsem si, že týmy tady mají víc hráčů, celkově je tady víc lidí.

Vrátili jste porážku Olympu, kterého jste v 5. kole jako jako jediného neporazili, jaký je to pocit?

  • Rudy: Je to super pocit, ukazuje nám to, že jsme se zlepšili.

  • Hyňa: Je to známka toho, že jsme se všichni zlepšili. Vidím rozdíl v tom, jak jsem hrál v září, a jak hraju teď.

S Šestajovicemi přišla vysoká prohra, čím to bylo, že vás soupeř tak přehrál?

  • Rudy: Málo jsme bránili, nevraceli jsme se. Když jsme ale zápas končili, dali jsme dvě branky, které nás nakoply. Pak už jsme jim nic moc nepovolili.

  • Hyňa: Nebránili jsme a Šestajovice byly rychlejší, neobsazovali jsme hráče. Pak jsme změnili formace a bránili jsme, oni se vyčerpali a my jsme je konečně stíhali.

V čem podle vás spočívá síla našeho týmu.

  • Rudy: Máme dobrý útok, přihrávky a taky v tom, že hrajeme spolu s klukama už dlouho.

  • Hyňa: Navzájem se podporujeme, dokážeme se domluvit na sestavě.

Díky všem super neděli!

Tom

Můj Flobo příběh #13 - Tom Weinert: zdravý duch ve zdravém těle

Tentokrát začneme úvod textu věnovaného jedné z dalších výrazných tváří naší florbalové mládeže odjinud. Konkrétně nedaleko metra Skalka, kde jsem před časem čekal na schůzku s tamním ředitelem ZŠ V Rybníčkách. Končilo zrovna odpolední vyučování, když se ke mně vesele přihnal Tom Weinert, abychom si vyměnili pár přátelských vět. Po tomhle krátkém setkání jsem si říkal, že je skvělé, s jakými dětmi (si) můžeme ve Flobu hrát. Takhle to má být, pořádně a nahlas pozdravit, být otevřený světu a brát věci tak, jak přijdou.

Tom se přidal k fialovým florbalistům před několika lety a i když jsme během jeho prvních sportovních krůčků delší dobu ladili, na jakou stranu držet hokejku, jakmile jí chytil pořádně, už se nepustil a svedl s ní několik báječných klání. Díky své bojovnosti nakonec vyzraje na většinu výzev a skrz vynaložené úsilí má o to větší radost z dosažených úspěchů. Jeho sluneční brýle, které nosí na všechny oddílové akce bez ohledu na počasí, fungují obousměrně. Kromě toho, že slouží svému majiteli, chrání také okolí. Protože jinak by byla jiskra v Tomových očích prakticky oslepující. Zvlášť, když se mu pohled blýská při pomyšlení na další šanci dobře se pobavit.

Tom je srandista. V nestřežené chvíli vyvede kamarády z rovnováhy, aby jim vzápětí pomohl na nohy, protože jeho žertíky nejsou zákeřné, ale milé. Svoje místo v galerii hrdinů si zaslouží také kvůli tomu, že krásně zapadá do klubové filosofie, která se snaží vytvářet prostředí, v němž se jednotlivé děti realizují podle vlastního uvážení. Držím Ti palce, aby sis dál utvářel realitu k obrazu svému a byla to především legrace.

Tome, jaké byly tvé florbalové začátky?

S florbalem jsem se setkal poprvé v 1. třídě ve škole. Hraju ho tedy čtvrtým rokem. Baví mě celá hra, rád hraju v útoku a nejlepší je, když dám gól.

Jaké jsou tréninky na ZŠ V Rybníčkách?

Tréninky na mé škole jsou fajn, určitě jsem se za ty tři roky hodně zlepšil. Nejzajímavější jsou zápasy.

Jsi pravidelným účastníkem našich Academy Tour. Máš nějaký největší zážitek z turnaje?

Ano, účastním se Academy Tour téměř pravidelně. Nejvíce mě baví, že si můžu zahrát proti jiným školám. Největší zážitek byl, když jsme turnaj vyhráli.

Děláš i jiný sport?

Ano, hraju ještě badminton. Chodím také na šachový kroužek. Volný čas trávím venku s kamarády, nebo s rodiči na výletech na kole.

Jaký je tvůj florbalový cíl? Chtěl bys to ve florbale dotáhnout někam dál nebo se tímto krásným sportem jen bavit? 

Určitě bych se chtěl dostat někam dál.

Vítězná předvánoční tečka mlžů

Mladší žáci navázali na elévy, a také zakončili svůj ligový rok 2021 úspěchem. Tento bojovný tým, složený již ze tří škol, se velmi rychle učí a po vlažnějším vstupu do sezóny přetavil zlepšující se výkony v pohledný turnaj s poloviční úspěšností. Naši bojovníci nestačili na vyspělou domácí Jesenici, avšak po nervy drásajícím boji s Čelakovicemi mohly oslavy vypuknout na plno. Nadělili jsme si tak předčasný vánoční dárek, který byl odměnou celému týmu za předchozí snažení. V Jesenici jsme táhli za jeden provaz, plnili to, na čem jsme se domluvili a nechali na hřišti vše (občas i florbalku, někdy dokonce sálovku).

Děkuji všem za pěknou první část sezóny. Za celé Flobo přejeme všem reprezentantům pěkné a pohodové Vánoce a budeme se těšit na další společné zážitky ve druhé polovině sezóny.

Tom